Bible kralická - Ž 139,7-12

Ž 139,7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Ž 139,8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
Ž 139,9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Ž 139,10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Ž 139,11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Ž 139,12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.