Bible kralická - Ř 2,17-29

Ř 2,17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
Ř 2,18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
Ř 2,19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
Ř 2,20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
Ř 2,21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
Ř 2,22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
Ř 2,23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
Ř 2,24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
Ř 2,25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
Ř 2,26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
Ř 2,27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
Ř 2,28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
Ř 2,29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.