Bible kralická - Ž 81

Ž 81,1 (1,1) Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. (1,2) Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Ž 81,2 (1,3) Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Ž 81,3 (1,4) Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Ž 81,4 (1,5) Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Ž 81,5 (1,6) Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
Ž 81,6 (1,7) Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
Ž 81,7 (1,8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.
Ž 81,8 (1,9) Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Ž 81,9 (1,10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Ž 81,10 (1,11) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Ž 81,11 (1,12) Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Ž 81,12 (1,13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
Ž 81,13 (1,14) Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Ž 81,14 (1,15) Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Ž 81,15 (1,16) A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Ž 81,16 (1,17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.