Bible kralická - Ž 7
Ž 7,1 (7,1) Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. (7,2) Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
Ž 7,2 (7,3) Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
Ž 7,3 (7,4) Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
Ž 7,4 (7,5) Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
Ž 7,5 (7,6) Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.
Ž 7,6 (7,7) Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
Ž 7,7 (7,8) I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
Ž 7,8 (7,9) Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
Ž 7,9 (7,10) Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
Ž 7,10 (7,11) Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
Ž 7,11 (7,12) Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
Ž 7,12 (7,13) Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
Ž 7,13 (7,14) Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
Ž 7,14 (7,15) Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
Ž 7,15 (7,16) Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
Ž 7,16 (7,17) Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.
Ž 7,17 (7,18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.
