Bible kralická - Ž 63

Ž 63,1 (3,1) Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. (3,2) Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
Ž 63,2 (3,3) Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
Ž 63,3 (3,4) (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Ž 63,4 (3,5) A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
Ž 63,5 (3,6) Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by ústa má.
Ž 63,6 (3,7) Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Ž 63,7 (3,8) Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Ž 63,8 (3,9) Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
Ž 63,9 (3,10) Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
Ž 63,10 (3,11) Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
Ž 63,11 (3,12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.