Bible kralická - Ž 44
Ž 44,1 (4,1) Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. (4,2) Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Ž 44,2 (4,3) Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Ž 44,3 (4,4) Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Ž 44,4 (4,5) Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Ž 44,5 (4,6) V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Ž 44,6 (4,7) Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Ž 44,7 (4,8) Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Ž 44,8 (4,9) A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
Ž 44,9 (4,10) Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Ž 44,10 (4,11) Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Ž 44,11 (4,12) Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Ž 44,12 (4,13) Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Ž 44,13 (4,14) Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ž 44,14 (4,15) Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Ž 44,15 (4,16) Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Ž 44,16 (4,17) A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
Ž 44,17 (4,18) Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Ž 44,18 (4,19) Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Ž 44,19 (4,20) Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Ž 44,20 (4,21) Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Ž 44,21 (4,22) Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Ž 44,22 (4,23) Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Ž 44,23 (4,24) Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Ž 44,24 (4,25) I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Ž 44,25 (4,26) Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Ž 44,26 (4,27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
