Bible kralická - Ž 4

Ž 4,1 (4,1) Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův. (4,2) Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
Ž 4,2 (4,3) Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.
Ž 4,3 (4,4) Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.
Ž 4,4 (4,5) Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.
Ž 4,5 (4,6) Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
Ž 4,6 (4,7) Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
Ž 4,7 (4,8) I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.
Ž 4,8 (4,9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné.