Bible kralická - Ž 37

Ž 37,1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Ž 37,2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Ž 37,3 Doufej v Hospodina, a
Ž 37,4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Ž 37,5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
Ž 37,6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
Ž 37,7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Ž 37,8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Ž 37,9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Ž 37,10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Ž 37,11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Ž 37,12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Ž 37,13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Ž 37,14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Ž 37,15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Ž 37,16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Ž 37,17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
Ž 37,18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Ž 37,19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Ž 37,20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Ž 37,21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
Ž 37,22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Ž 37,23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
Ž 37,24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Ž 37,25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Ž 37,26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Ž 37,27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Ž 37,28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Ž 37,29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Ž 37,30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Ž 37,31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Ž 37,32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Ž 37,33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
Ž 37,34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Ž 37,35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Ž 37,36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Ž 37,37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Ž 37,38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Ž 37,39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
Ž 37,40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.