Ž 120,1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem,a vyslyšel mne.
Ž 120,2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Ž 120,3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Ž 120,4 Podobný k střelám přeostrým silného,a k uhlí jalovcovému?
Ž 120,5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Ž 120,6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Ž 120,7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
