Bible kralická - 1Kor 11

1Kor 11,1 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
1Kor 11,2 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
1Kor 11,3 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
1Kor 11,4 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
1Kor 11,5 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
1Kor 11,6 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
1Kor 11,7 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
1Kor 11,8 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
1Kor 11,9 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
1Kor 11,10 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
1Kor 11,11 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
1Kor 11,12 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
1Kor 11,13 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
1Kor 11,14 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
1Kor 11,15 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
1Kor 11,16 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
1Kor 11,17 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
1Kor 11,18 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
1Kor 11,19 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
1Kor 11,20 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
1Kor 11,21 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
1Kor 11,22 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
1Kor 11,23 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
1Kor 11,24 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
1Kor 11,25 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
1Kor 11,26 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
1Kor 11,27 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
1Kor 11,28 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
1Kor 11,29 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
1Kor 11,30 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
1Kor 11,31 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
1Kor 11,32 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
1Kor 11,33 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.